Přátelství na dálku...aneb kamarádka z Afriky

             Minulý rok jsem si díky hitu dnešní doby – Facebooku - našla novou kamarádku. Při seznamování jsem se nekoukala na to, jak vypadá, to nebylo možné, ale vybrala jsem si ji jen díky tomu, co se jí líbilo – měla oblíbenou spisovatelku Cathy Cassidy. Stejně jako já ji obdivovala. Z angličtiny jsem si přeložila, že se jí líbí autorčiny barevné obálky knih, její styl psaní, příběhy hrdinů. Měla na ni zkrátka stejný názor jako já. To bylo jediné, co jsem o ní věděla do té doby, než jsem si jí přidala do přátel, jak se na Facebooku říká. A kupodivu to stačilo k tomu, abychom si rozuměly.

             Konverzaci jsme samozřejmě začaly jak jinak než našimi koníčky a jak se později ukázalo, měly jsme jich hodně společných, přestože jsme každá z jiného kontinentu, z jiného státu, města, žijeme v odlišných rodinách a podmínkách. A dokonce jsme si obě zvolily stejné vysněné povolání – novinářka. A tak bylo další téma, kterému jsme se mohli věnovat.

            Jazyk bych v našem případě vůbec neviděla jako překážku. Anglicky sice trochu umím, ne však stejně dobře jako česky, tudíž jsem nemohla napsat vše, co bych jinak napsala. Nemohla jsem vyjádřit všechno, co jsem chtěla. A pro Thando, jak se má africká kamarádka jmenuje, to nebyl problém už vůbec žádný. Angličtina je pro ni ještě spolu s zulu rodným jazykem. Ale naopak jsem ji vděčná, že nepsala žádné složité souvětí plné neznámých anglických slovíček, protože by mi to způsobilo větší potíže s překladem. Psaly jsme si zprávy krátké, srozumitelné, nijak složité zprávy a přesto se v nich často objevili smajlíci, protože humor je nejspíš ve všech koutech světa stejný. Stejně jako se dá všude na zemi najít člověk, se kterým si rozumíte, máte něco společného. Stejně jako se to stalo nám. Teď se chystám na další zprávu – formou klasického dopisu. To je přeci daleko lepší, osobnější, kamarádštější  než  jen pouhá Facebooková zpráva, nemám pravdu? Už se těším i na dopis od NÍ, až si budu moci otevřít obálku, kterou v ruce držela ONA, číst písmena, která napsala ONA, prohlédnout si fotky, na kterých je ONA! Nejsem úchyl! Jen ráda poznávám nové lidi, nové kraje, nové zvyklosti a pak o nich píši...možná proto se chci stát novinářkou.